Co ve vývoji aplikace upřednostit a co musí počkat? Zde jsou hlavní metody pro stanovení priorit při vývoji produktu.

Používám mix z níže uvedených metod, ale nedržím se žádné striktně. Nejprve pár úvodních poznámek:

  • Nedělat bezhlavě všechno, co si zákazník vymyslí.
  • Hlasitější zákazník obvykle není ten nejdůležitější.
  • Hodně teorií pracuje se spokojeností zákazníka. Něco však zákazník nevidí a neumí ocenit (např. back-end část aplikace). Občas je dobré zařadit i prvek, který udělá radost samotnému týmu, nejen zákazníkovi.
  • I když není nějaká funkce dle uvedených metod prioritní, tak může být vhodné ji udělat společně s jiným úkolem, protože je to efektivnější, programátoři to mají v hlavě a nemusí se později s problémem znovu seznamovat.
  • Zařazovat i třešničky, které nejsou z pohledu požadavků uživatelů vůbec důležité, ale pomáhají třeba budovat vztah (grafika, gamifikace, bonusy).
  • Často je lepší zvolit metodu jednodušší a srozumitelnější, než nějakou příliš sofistikovanou, které ostatní strany nepochopí.

Absolutní a relativní odhady veličin

U většiny metod pro prioritizaci se pracuje s odhady veličin, ty skutečné předem většinou neznáme. Např. jak pracná bude nová funkce, jaký užitek/příjmy/spokojenost přinese apod. Lze používat absolutní hodnoty, např. tato funkce vyžaduje 20 hodin. Nevýhodou je však přesnost odhadu – když se zeptám deseti lidí, dostanu deset různých čísel. Navíc backlog zpracovává obvykle neprogramátor, který dokáže provést odhad jen řádově, někdy ani to ne. A čekat na vyjádření programátorů někdy také není efektivní způsob.

Proto se často využívají relativní odhady (relative estimations). Nejčastěji jde o škálu 1-5 nebo 1-10, velikosti trička (T-Shirt: XS, S, M, L XL), počet hvězdiček a jiné vizuální symboly, ke kterým se pak přiřadí hodnoty – nejčastěji zmíněné škály, ale třeba i Fibonacciho řada 1,2,3,5,8,13,21.

Value – Effort matice

Jednoduchá metoda na vytvoření i pro srozumitelnost. Pracuje se 2 veličinami:

  • Value: jak moc přispěje tento úkol k uspokjení zákazníků nebo ke splnění našich velkých cílů – vytvoříte si škálu od velmi malé až po velmi velkou hodnotu. Někomu vyhovuje pracovat rovnou s čísly, někdo naopak používá vizuální zástupce (1 hvězdička=1, 2 hvězdičky=5, 3 hvězdičky = 8, hvězdičky=13, 5 hvězdiček=21).
  • Effort: jak velké úsilí je potřeba pro dodání – opět si vytvořte vlastní škálu od malého přes střední až k velkému úsilí. Může to být podle odhadovaného času, nebo třeba bodování pomocí velikosti trička (XS=1, S=5, M=8, L=13, XL=21).

V/E skóre = Value / Effort. Protože Value je pozitivní veličina a Effort negativní, je vhodné spočítat jejich podíl. Ten pak bude říkat, že čím vyšší je výsledek podílu, tím dává větší smysl přidělit úkolu vyšší prioritu.

Když se vynese do grafu s osami Value a Effort, tak vzniknou kvadranty:

  • Quick wins – velká hodnota dosažitelná s malým úsilím.
  • Big Bets – velká hodnota s velkým úsilím
  • Maybes – malá hodnota s malým úsilím
  • Time sinks – malá hodnota s velkým úsilím 

Při prioritizaci se tedy nabízí začít od Quick wins, naopak Time sinks nechat u ledu.

RICE metoda

Bere v úvahu 4 veličiny:

  • Reach: dosah – jak velkého počtu uživatelů se to týká. Uváděno v absolutních počtech uživatelů.
  • Impact: dopad – jak moc to ovlivní uživatele, jak moc splnění přispěje k dosažení našeho hlavního cíle. Škála může být různá: 3=masivní, 2=vysoký, 1=střední, 0,5=nízký a 0,25=minimální, nebo např. jednoduchá škála 1-10.
  • Effort: jak velké úsilí je potřeba pro dodání, kolik zdrojů, nákladů to bude stát. Uváděno ve škále např. S=5, M=10, L=20 nebo rovnou v absolutních číslech, např. člověkohodiny.
  • Confidence: jistotu – jak moc jsme si tímto úkolem jistí? Jak ho dokážeme splnit, jak moc pomůže ke zvýšení spokojenosti a zda zasáhne předpokládaný počet uživatelů. 1=vysoká, 0,8=střední, 0,5=nízká nebo pomocí škály 1-10.

RICE skóre = (Reach*Impact*Confidence) / Effort . Čím je výsledek vyšší, tím vyšší priorita.

Někdy se také používá výpočet pomocí součtu v čitateli: (Reach+Impact+Confidence) / Effort.

Vyvinuto firmou Intercom – detailní popis metody zde.

 

WSJF metoda (Weighted Shortest Job First)

  • Value
  • Urgency
  • Opportunity (risk reduction)
  • Effort

Součet prvních třech metrik dohromady tvoří náklady zpoždění (costs of delay – CoD) – tedy hodnotu, o kterou přijdeme, když daná věc nebude. Používá se např. Fibonacciho škála. WSJF je podíl CoD/Effort.

Např. (Value =5 + Urgency=8 + Opportunity = 5) / Effort = 3, pak skóre WSJF =6. Provedením výpočtu pro všechny položky v backlogu se pak určí nejvyšší WSJF – ty dy, které v nejkratším čase zajistí nejvyšší přínos.

Kano model

Pracuje s diagramem zákaznické spokojenosti na dvou osách: spokojenost vs. investice. Rozděluje úpravy do skupin:

  • Basic – základní, bez kterých to nemá smysl dělat
  • Neutral – nepřidávají zákazníkovi žádnou hodnotu
  • Performance – čím více jich přidáte, tím více poroste zákaznická spokojenost
  • Delighters – hlavní konkurenční výhody, které významně zvyšují spokojenost

Detailně popsáno např. zde.

 

MoSCow

Jde spíše o metodu, která se používá v rámci jednoho releasu, čili krátkodobější pohled. Na druhou stranu je velmi jednoduchá a použitelná i na členech týmu bez hlubších znalostí.

  • Must have – musí mít: základní funkčnost, kterou musíte mít, aby byl produkt použitelný
  • Should have – měl by mít: důležitá vlastnost
  • Could have – mohl by mít: vylepšující vlastnost
  • Won’t have – jednou třeba: zlepšení, které teď není aktuální, ale třeba jednou…

Tento přístup může svádět k přeceňování důležitosti a věci se začnou hromadit v horních patrech.

 

The One Thing

Je inspirována knihou The One Thing, i když v trochu jiném pojetí. Název je samovysvětlující – položíte si otázku:

  • Kterou jednu věc v tomto {sprintu/týdnu/měsíci/…} musíme udělat, i kdyby se nic jiného nepovedlo, a která nás posune nejdál.

Pokud umíte jednoznačně odpovědět, máte prioritu 1 vyřešenou a pokračujete dál.

 

Další metody prioritizace

  • ICE metoda (Impact, Costs, Ease)
  • Eisenhowerova matice (důležitost vs. urgentnost) s kvadranty Do, Plan, Delegate, Eliminate
  • Story Mapping
  • PriX metoda
  • Opportunity scoring
  • Product tree
  • Conjoint analýza
  • Buy a feature

Další zdroje: